Vzpomínky na listopadové události v našem regionu

Listopadové vzpomínky herečky Ivany Plíhalové

Zeptali jsme se herečky a regionální političky Ivany Plíhalové, co se jí vybaví jako první, když se řekne 17. listopad.

Na první revoluční dny zavzpomínal také lipenský chartista Tomáš Hradílek

Sedmnáctý listopad roku 1989 byl pro Tomáše Hradílka, jak sám říká, velkým zlomem. A také dnem, který odstartoval nejen změny ve společnosti, ale i v jeho osobním a profesním životě. Bývalý chartista a disident se tehdy ocitl doslova uprostřed těch nejdůležitějších událostí. Jednak v roli mluvčího Charty 77 a později také zakladatele Občanského fóra. Stal se také prvním polistopadovým ministrem vnitra České republiky. Vzpomínky Tomáše Hradílka na tři desítky let staré události uslyšíte v rozhovoru.

Disent pod Rychlebskými horami ve vzpomínkách Petra Oravce

Petr Oravec, dnes hostinský z Travné a pořadatel už renomovaného mezinárodního festivalu alternativní hudby Českopolské pojiwo patřil k výrazným osobnostem undergroundu už dávno před listopadem 1989. Jako máničku ho tehdejší bezpečnostní složky neustále lustrovaly a šikanovaly. Přesto nepovolil, účastnil se zakázaných festivalů a dokonce je sám organizoval. Jak se žilo v té době lidem, kteří vybočovali z tehdy uznávané normy popisuje lakonicky. 

Vzpomínky anestezioložky Zuzany Gallové, která se náhodou 17. listopadu 1989 ocitla mezi demonstranty na Národní třídě

Začátek Sametové revoluce prožila MUDr. Zuzana Gallová v Praze. Přestože medicínu studovala na olomoucké univerzitě Palackého, v listopadu 1989 byla v 5. ročníku. Do hlavního města jela se svou kamarádkou na večírek. Náhoda tomu chtěla, že se obě ocitly na pietním aktu za Jana Opletala na Albertově.

Jiřího Grúze ze Zábřeha dovedla do protikomunistické opozice láska k hudbě

Šířil samizdat, pomáhal pronásledovaným a byl u počátků Občanského fóra v Zábřeze. Přesto se Jiří Grúz ze Zábřeha nikdy za nějakého disidenta nepovažoval. Jak sám říká, k opozici proti režimu jej vlastně přivedla láska k hudbě.

Zdrojem revolučních informací byl časopis Přetlak. Vydávali ho studenti UP

Revoluční časopis Přetlak, který vydávali studenti Univerzity Palackého, informoval širokou veřejnost o aktuálních událostech revoluce. Nejprve ho studentky nepřetržitě ručně přepisovaly na mnoha strojích. Později už pomohl i místní závod, vzpomíná bývalý šéfredaktor Přetlaku Milan Hanuš.